pojem "zdravý životní styl" zdomácněl v posledních patnácti letech nejen v českém slovníku.
Jsme zahlceni lákavými nabídkami zlepšit svoje zdraví pomocí
 - zdravých potravin (které se skutečnou podporou našeho zdraví nemají nic společného)
 - ozdravných procedur (způsobujících prchavé zdání příjemných pocitů na těle i na duši, zdravotní problémy ale nevyřeší)
 - zázračných doplňků údajně řešících problémy od prostaty přes menopauzu až po kloubní potíže.
 Ve skutečnosti není problémem tento probíhající trend, kterému podléhá stále více lidí.
Zakopaný pes se skrývá ve způsobu našeho uvažování.

 Chceme všechno příliš rychle.
Hned vyřešit zdravotní problém (nezajímá nás, že vznikal dlouhá léta).
Hned zhubnout. Hned se změnit.
  Všude se mluví o nutnosti použití silné vůle, touze, nasměrování svého vědomí...To je samozřejmě správně. Bez toho nehneme ani prstem.
V praktickém životě ale vyhrává ten, kdo jakékoli změny zavádí postupně. Den za dnem, měsíc za měsícem. Chceme vypadat dobře? "Překopeme" jídelníček. Jak dlouho to ale vydržíme? Tři dny? Týden?
Koupíme si permanentku na cvičení. Obyčejný pohled na klesající návštěvnost na sportovištích na konci ledna každého roku nám řekne, kolik lidí to opravdu myslelo vážně.
   Výsledky některých průzkumů poukazují na fakt, že k vytyčenému cíli (ať je jakýkoli) se dostane pouze 5% z nás. Uspěje tedy každý dvacátý.
Zoufale málo na to, abychom mohli říci:"Ano, naučím Vás metodu, se kterou uspějete."
Rok má 365 dní.
Když každý den změním jednu věc (vyberu novou potravinu, přestanu jíst tu nevhodnou, změním pohyb, spánek...), je ze mě za rok jiný člověk. Když si stanovím předsevzetí, že se od tohoto okamžiku změním, je ze mě za rok...stejný člověk.
Co je na tom špatně?
Nic s výjimkou nenápadného slovíčka "KDYŽ"...

Přeji pohodový den :o)